Polský jazyk je pro Čechy směšný (stejně jako český jazyk je směšný pro Poláky). Malým důkazem toho může být slovotvorná fantazie krajanů Hrabala, kteří vymysleli mnoho slov a výrazů, jež polštinu napodobují. Zde je krátký přehled rádoby polské slovní zásoby.
Nejčastěji vznikají žerty z názvů zvířat. Kaktus pochodový je prý ježek a samochod kopytový - kůň. Skutečné ekvivalenty těchto výrazů (jeż, koń) se od názvů českých liší jen málo.
Hrozně znějící výrazy gangster košulový a agent kanálový jsou také důkazem jazykové invence Čechů – polská blecha je ve skutečnosti pchła a potkan – szczur.
[Dodejme, že i Poláci znají několik "českých" živočichů. Dřevní kocour údajně znamená veverka, a dachový obsralec (ve volném "česko" - českém překladu - střešní špinavec) - holub].
Populárním zdrojem lingvistických parodií jsou také názvy technických zařízení. Trabant se ale v Polsku nejmenuje, jak si někteří myslí, samochod papírový, ale jednoduše trabant. Stejně jako ventilátor není helikoptéra pokojová, ale obyčejný wentylator.
I když polský stereotyp tchýně není úplně kladný, nebyli Poláci (alespoň doposud) tak odvážní, aby zavedli název babanepotřebná nebo babapřebytečná. Prozatím používají částečně neutrální výraz teściowa.